Již od pravěku je pro nás k zajištění bezpečnosti, sounáležitosti a začlenění do skupiny zásadní porovnávat se s okolím, lidmi a jejich chováním. Sociální sítě tuto potřebu razantně prohlubují a vytvářejí nezdravé prahnutí. Prahnutí po tom být neustále k dispozici nebo se snažit co nejvíce zapadnout do určité skupiny. Vše na nás útočí ze všech stran, počínaje facebookovými přáteli, přes reklamu až po vlastní touhy.
Mnoho lidí tvrdí, že sociální sítě využívá k propojení s druhými nebo k odpočinkovému sledování života ostatních. Jednoduše, aby měli přehled. Bohužel si však neuvědomují, že v pozadí těchto sítí probíhá neustále porovnávací proces, na který je někdo citlivější a náchylnější a při uvědomování si vlastní sebedůvěry, sebehodnocení či společenského začlenění může napáchat velké škody.
Na každého působí tento proces jinak a závisí to především na zájmech, chování, výchově a emocionálním nastavení. Lidé spokojení, lidé s reálnou představou o své osobnosti a své budoucnosti, netíhnou k porovnávání. Naopak lidé smutní, úzkostliví či zklamaní z představy svého budoucího já porovnávání doslova sžírá.
Proč používáme Instagram? Inspirace? Hezké fotky?
Ale kdeže…
Velmi malé procento lidí si připustí, že je zajímá převážně to, co ostatní dělají, jak se mají, co si pořídili, co jim chybí a jaké nové drby a selhání se dozví. Častokrát se ukazuje, že na Instagramu sledujeme ty uživatele, kteří mají něco, co my nemáme a rádi bychom to získali. Stahujeme tuto aplikaci častokrát s vidinou touhy po inspiraci, ale po několika minutách se přichytíme, jak pouze konzumujeme obsah, který hodnotíme podle vlastních parametrů a snižujeme si vlastní spokojenost.
Sociální sítě poskytují bohaté příležitosti pro sociální srovnání.
Erin A. Vogel vytvořila studii (1), jejímž cílem bylo prozkoumat dopad chronického a dočasného vystavení sociálním srovnáním. Zkoumalo se, zda je časté používání Facebooku spojeno s nižší sebeúctou.
Výsledky studie ukázaly, že účastníci, kteří nejčastěji používali Facebook, měli k sobě nižší sebeúctu. A mohlo za to právě vysoké vystavení sociálním srovnáním na sítích. Druhá část studie zkoumala vliv vnímání popularity lidí. Pokud účastníci druhého viděli jako sociálně aktivního a se zdravými návyky, snižovalo to jejich sebeúctu. Naopak profil s nízkou aktivitou a nezdravými návyky byl pro uživatele pozitivní.
Obsah, který roztáčí hodinové ručičky
a udržuje pozornost
Sociální sítě nabízejí takový obsah, který zajistí, že uživatelé tráví na sítích delší čas, než plánovali, a zároveň se častěji vrací. Proč? Sociální sítě vydělávají na našem čase, kliknutích, koupích a hlavně datech. Jak? Předkládají nám informace, které si rádi přečteme, poukazují na fotky, které v nás vytvářejí touhu, smích nebo závist. Motivují sdílet data a obrázky ze soukromého života tak, aby vytvořily smyčku představy nové reality. Mnozí uživatelé mají potřebu zkrášlovat své posty pomocí filtrů, vyhlazují vrásky či napravují jakékoliv chyby tak, aby vylepšili své reálné já nebo se nasměrovali za svou touhou. Lidé získávají pocit dokonalosti a následně trpí, když vidí realitu.
Kolik ošklivých lidí už jste na Instagramu viděli?
Dokonalá postava, dokonalý obličej – a vlastní nedostatky. Reklama zaměřená na úpravu naší originality je více než obsáhlá. Dnešní ženy trpí pocitem neúplnosti, nízké sebedůvěry či špatného sebehodnocení. Touží po vylepšeních v domnění, že jim pomůže k vytvoření představy dokonalosti. Mladé dívky se porovnávají s modelkami, které mluví v rámci spoluprací o estetických klinikách jako o nejlepším zážitku. A přitom vlastní pocit méněcennosti schovávají za umělý pocit štěstí.
Estetická medicína však byla původně určena lidem, kteří potřebují pomoci s nesrovnalostmi, jež jim příroda přidělila, aby mohli pokračovat ve své cestě ke spokojenému životu bez potřeby sociálního potvrzení či nutnosti vystavování. Avšak povrchnost a touha po dokonalosti tento obor převážně přesunula na pole sociálních sítí a touhy po zvýšení počtu sledujících či Liků. S tímto souvisí i tradiční média. Velká většina bulvárních zpráv nebo fotografií je předkládána spíše jako soft-porno zaměřené na vnější aspekty osoby.
Kolik znáte zpěvaček či hereček jen díky jejich tělu, nikoli díky intelektu či dovednostem?
Kolik už jste viděli lidí, kteří si nechají zničit své zdraví, aby vypadali jako Barbie nebo kdokoliv další?
Kolik jste viděli lidí, kteří si botoxem upraví rty jen proto, že to někdo jiný také má, nebo že chtějí na fotkách vypadat lépe?
Sociální sítě vytvářejí dojem, že mezi lidmi existuje dokonalost. A proto po ní pak prahneme. Každý den jsme masírováni imaginární krásou a spokojeností ostatních. Velká část internetového obsahu má sexuální podtext, který upoutává naši pozornost. A to je žádoucí.
Bohužel následná nedokonalost u lidí vyvolává pocit nedostatečnosti, zklamání nebo méněcennosti, a to je nebezpečné zejména pro mladé ženy. Fenomén, kterému se věnovala nejedna studie.
Zmanipulované fotografie na Instagramu mají vliv
na vnímání těla u mladých dívek.
Experimentu se zúčastnilo 144 dívek ve věku 14 až 18 let. Byly náhodně vystaveny buď originálním, nebo zmanipulovaným (retušovaným a přetvořeným) instagramovým selfies.
Výsledky ukázaly, že expozice změněných instagramových fotografií přímo vedla ke snížení spokojenosti se svým tělem. Obzvláště dívky s vyššími společenskými srovnávacími tendencemi byly tímto negativně ovlivněny. Zajímavé je, že zmanipulované fotografii byly hodnocené pozitivněji než fotografie původní. I přes všechny použité filtry a efekty nešlo změnu na fotce dobře poznat, a proto se posty zdály dívkám realistické. (2)
Sociální srovnání a hledání zpětné vazby.
Výzkumnice J. Nesi (3) podrobila 619 studentů (57 % žen; průměrný věk 14,6 let) studii zaměřené na sociální srovnávání a hledání zpětné vazby. Dospívající popsali úroveň svých příznaků deprese na začátku výzkumu a o rok později. Připojili i frekvenci používání technologií a sociálních sítí. Součástí studie byla také sociometrická analýza popularity.
Vyšší depresivní příznaky jsou podle Nesi spojeny s používáním technologie a sociálním srovnáváním, a zároveň se zvýšenou potřebou hledání zpětné vazby. Popularita a pohlaví sloužily jako moderátoři tohoto účinku, takže asociace byla zvláště silná u žen a adolescentů s nízkou popularitou. Zároveň bylo zjištěno, že uživatelé pociťovali vyšší potřebu offline ujištění o dokonalosti a pochvaly.
Jak se něčemu podobnému vyhnout?
Třeba odhalováním upravených fotek.
Odhalit nereálnou fotografii jde několika způsoby. Nejdříve je třeba si uvědomit, že reklama a úprava fotek vůbec existuje a je velmi běžnou praxí. Influenceři a lidé s mnoha followery nejsou naši kamarádi, ale podnikatelé.
Položme si otázku:
a) Proč někdo sdílí tento obsah a co jím chce sdělit?
b) Kolik použil # a @?
Pokud najdeme #LikeforLike nebo #cokolivnesmyslného, poznáme, zda jde danému člověku jen o počet sdílení, oblíbenost nebo i přínos myšlenky. Označení ukazuje, na koho chce autor postu udělat dojem nebo komu je vděčný. Poctiví influenceři přiznávají reklamu pomocí hastagů #sponsored, #ad, #reklama.
c) Jak dlouho by mi trvalo takovou pózu nafotit?
Pokud má člověk na fotce dokonalý make-up a obličej bez chybičky, zjevně se nejedná o zachycení reality.
d) Jsou ostatní fotky stejné? Nebo se v něčem liší?
Moje oblíbená část, protože většina lidí se na fotkách tváří stále stejně, i když mění pozadí či krajinku. Evokuje to u mě pocit, že je fotka speciálně připravovaná pro sociální sítě a nejedná se o momentku.
e) Je uživatel na sociálních sítích stejný jako v realitě?
Stačí osobu vygooglit nebo se s ní osobně setkat.
Jak v tomto ohledu používat sociální sítě „zdravě“?
Zdravé používání sociálních sítí je možné, ale extrémně těžké. Obsah na sítích je tvořen proti nám a našim primárním potřebám. Je velmi těžké odolat. Proto bychom si měli vytvořit mantinely, vybudovat hrdost a manipulaci vědomě vnímat.
V rámci své knihy Digidetox – jak na digitální minimalismus, jsem představil konkrétní kroky a představy možných řešení. Velmi záleží na našem přístupu a na tom, co všechno sledujeme a jak často.
Odpovězme si na otázku, proč vlastně chceme, aby naše fotky byly online?
Dříve jsme svá rodinná alba ukazovali jen těm, kteří o nás měli upřímný zájem. Instagram může sloužit jako online rodinné album, ale nezapomínejme na výzkumy, které dokázaly negativní vliv upravených fotografií na naši radost a vnitřní klid.
Sebeláska je opium lidstva
Lidé na sociálních sítí se zamilovávají do vlastního profilu a ztrácí zájem o druhé. Měří svoji spokojenost podle počtu srdíček nebo počtu lidí, kteří obdivují jejich krásu, chytrost či umění.
Uvědomme si, co sociální sítě způsobují a nastavme si vlastní pravidla. Je to v našich rukou. Začleňme se do skupiny či komunity. Nesjíždějme se vlastním zbožím 😉 Protože největším opiem lidstva je vlastní sebestřednost.
Zdroje:
1) Vogel, Erin A.,Rose, Jason P.,Roberts, Lindsay R.,Eckles, Katheryn
Psychology of Popular Media Culture, Vol 3(4), Oct 2014, 206-222, https://psycnet.apa.org/buy/2014-33471-001
2) Mariska Kleemans, Serena Daalmans, Ilana Carbaat & Doeschka Anschütz (2018) Picture Perfect: The Direct Effect of Manipulated Instagram Photos on Body Image in Adolescent Girls, Media Psychology, 21:1, 93-110, DOI: 10.1080/15213269.2016.1257392
3) Nesi, J., & Prinstein, M. J. (2015). Using social media for social comparison
and feedback-seeking:
gender and popularity moderate associations with
depressive symptoms. Journal of abnormal child
psychology, 43(8), 1427-1438. https://link.springer.com/article/10.1007/s10802-015-0020-0
