Máme tendenci odkládat plnění povinností a úkolů na později, a to v pracovním i osobním prostředí. Pracovní doba je dlouhá, tak proč si během ní nevyřídit nákupy, příspěvky na sociální sítě, komunikovat s přáteli pomocí zpráv, sledovat zprávy na internetu či dokonce hrát hry nebo sledovat porno? To je cyberslacking.
Pojem označuje zaměstnance, kteří jsou na pracovišti rozptylováni technologiemi, obvykle kvůli osobnímu používání internetu na telefonech nebo počítačích. Jedná se ale především o útok na produktivitu a výsledek jejich práce. Několikahodinové rozptylování technologiemi na pracovišti může prodloužit pracovní dobu. A to je pro produktivitu velmi nebezpečné. Zároveň to zvyšuje míru stresu a narušuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Co všechno cyberslackingu obětuje náš zaměstnavatel?
Někteří pracovníci mohou surfováním na internetu strávit až 1,5 hodiny denně. To je zhruba 20 % pracovní doby, což brzdí jejich produktivitu a ovlivňuje organizaci. Ukazuje se, že míra využívání mobilu stále roste a s tím i míra vyrušení. Když nám vibruje či zvoní telefon, ruší nás to, ale když nic nevibruje či nezvoní, tak panikaříme a máme potřebu kontrolovat, zda vše funguje. Zkontrolujeme své sociální sítě, e-maily a vrátíme se do pracovního režimu, ale to někdy trvá delší čas. Nebo se k práci nevrátíme už vůbec.
Monitorování amerického Ministerstva financí zjistilo, že více než polovina zaměstnanců používala internet z osobních důvodů. Další studie zjistila, že návštěvy stránek s pornografií během pracovního dne představovaly téměř tři čtvrtiny všech návštěv těchto stránek. V průzkumu online nakupování zjistili společnosti AOL a RoperASW, že 43 % lidí tráví pracovní den nakupováním nebo surfováním po online obchodech. Mnoho zaměstnanců úmyslně neporušuje pravidla, ale většinou se některé osobní použití změní na hodiny ztracené produktivity.
Například pokud zaměstnanec na plný úvazek dostane výplatu 16 100 Kč, což je minimální mzda. To dělá 100 Kč za hodinu, ale když stráví 1,5 hodiny cyberslackem, jeho organizaci by kvůli nedostatečné produktivitě stál 57 600 korun ročně. A to nejsou peníze za odvedenou práci.
Riziko není jen v narušené produktivitě
Nejen, že zaměstnanci stojí firmy peníze, i když se účastní online aktivit, ale také ohrožují její kybernetickou bezpečnost. Používání majetku společnosti k prohledávání webu zvyšuje riziko virů. Zaměstnanci nikdy pořádně neznají úroveň zabezpečených webů, které navštěvují, a dokonce i renomované weby mohou poskytnout vstupy do systému společnosti. Ačkoli sociální sítě jako Facebook, Twitter, Instagram a TikTok mohou být samy o sobě bezpečné, aplikace třetích stran s nimi spojené bezpečné nejsou. Některé webové stránky poskytují hackerům svobodu ve všech informacích v počítači, což může vést k úniku důvěrných informací. Celkově může cyberslacking stát organizaci peníze kvůli nedostatečné produktivitě a zvýšení rizika napadení.
Firmy zavádějí opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti k odfiltrování nevyžádaných e-mailů z doručené pošty zaměstnanců a snaží se pomáhat chránit jejich interní data. Avšak méně řešeným problémem je, že zaměstnanci mají přístup ke svým účtům sociálních médií v práci. Zaměstnanec se jednoduše přihlásí ke svému účtu na Facebooku a klikne na phishingovou zprávu, která mu byla zaslána napadeným účtem přítele. To způsobuje odčerpávání zdrojů společnosti a může zahrnovat mnoho faktorů, jako je únik důvěrných informací. Odhaduje se, že 10 až 20 % síťového provozu nesouvisí s prací.
Některé společnosti se snažily online aktivitu ovládat. Jak postupovaly?
- Sledovaly online aktivity zaměstnanců pomocí softwaru.
- Omezily přístup na nevhodné weby.
- Zavedly kodexy chování s disciplinárními opatřeními pro kohokoli přistiženého při cyberslackingu.
- Měřily činnosti pomocí aplikací.
- Školily ohledně online bezpečnosti a pomáhaly uvědomovat si rizika pro pozornost, spokojenost a efektivitu.
Kontrola zaměstnanců je velmi tenký led
Majitelé firem musí pochopit závažnost právních, etických a psychických problémů, které cyberslacking přináší do pracovního prostředí.
Mohou zavést jasné etické hranice. Otevřený dialog a intezivnější školení zaměstnanců v oblasti digitální bezpečnosti a etikety zvýší povědomí a pomůže zaměstnancům osobně definovat právní a etickou hranici mezi používáním a zneužíváním internetu.
Internet je úžasný komunikační nástroj, který změnil způsob podnikání. Uznáním potenciálních problémů, které mohou nastat při zvyšování používání internetu, zvýší zaměstnavatelé a personalisté produktivitu a vynalézavost u svých kolegů.
Ačkoli má cyberslacking určité nevýhody, najdeme i výhody, z nichž může mít organizace prospěch. Manažeři, kteří dovolují svým zaměstnancům dělat pravidelné přestávky, zaznamenali zvýšení jejich angažovanosti a produktivity. Když si zaměstnanec udělá přestávku, bude se poté více soustředit. Osvěžení povede k rozvoji celkové produktivity. Musíme však učit lidi, že pokud využívají při své práci digitální technologie, tak odpočinek najdou spíše v offline životě v podobě meditace, spánku, manuální činnosti či stravy. Pokud umožníme a naučíme své kolegy kvalitně odpočívat, můžeme jim přispět k větší spokojnosti.
Myšlenka na závěr a zamyšlení i z jiné oblasti
Originálním příkladem pracovní prokrastinace z jiné oblasti je i čas, který zaměstnanec stráví na cigaretě (v extrémních firmách měří i čas na záchodě). Pokud je pracovník na kouřové 10 minut denně během pracovní doby, je to dohromady 50 minut týdně a 1 000 minut měsíčně, celkem více než 16 hodin. Zkuste si vypočítat vlastní činnosti, jako jsou sociální sítě, e-maily a podobně.
Na druhou stranu se musíme zamyslet nad home office. Je to totiž podstatně drahé řešení právě pro zaměstnance. Využívají vlastní prostory, zvyšuje se jim odběr elektřiny, vody i plynu. Nemluvě o narušení spánku, odpočinkových zón a vztahů.
Zkusme se tedy nad časem, který trávíme prací nebo objevováním, zamyslet a hledat rovnováhu. Nedá se pracovat na 100 % po celý den, roztěkanost a nepozornost naši práci zhoršuje a narušuje. Pojďte objevit kouzlo Digidetoxu a efektivní práce.
