Snažíme se být co nejúspěšnější, reagovat na stále rychlejší a dynamičtější pracovní prostředí, stihnout během pracovní doby velké množství činností. Náš mozek ale není na takový zápřah připravený, a pravděpodobně nikdy nebude. Co je to single-tasking? A jak vyčistit hlavu a soustředit se jen na jednu věc?
Můžeme si myslet, že jsme schopni dělat najednou mnoho úkonů. K tomu ale nebyl náš mozek stvořen. Zpracovávat vyrušení v podobě notifikací z aplikací, vlastních myšlenek nebo přemýšlení o životě druhých je pro náš mozek velice těžce investovaná energie. Kultura spravedlivého posuzování lidí stojí a padá s vysokou úrovní lidské pozornosti a kreativity. Rozptýlení, únava a přepracovanost však zásadně, rychle a nevyhnutelně zmiňované kvality podrývají.
Multitasking je stav pohotovosti, který nám nařizuje být stále v pozoru a vnímat co nejvíce informací. Dobrovolně se kvůli němu vzdáváme koncentrace. Tříštíme pozornost a těkáme myslí v domnění, že nám to urychlí činnosti a zlepší den. Chceme posbírat tolik informací, kolik jen lze.
Proč multitasking nefunguje?
Vůle a touha nás tlačí do úzkých. Náš mozek potřebuje čas na to, aby mohl změnit svá neuronová propojení určená k zapamatování si, nebo naopak vytažení informací z paměti. Potřebuje dostát pravidlům potřebným pro nový úkol a zablokovat kognitivní působení předešlé činnosti, která je stále živá. Rychlé přepínání činností učí mozek neukládat dostatečné množství informací, a tudíž narušuje efektivní a dlouhodobé fungování paměti.
Chvála single-taskingu
Čím více pozornosti se pokoušíme věnovat všemu možnému, tím méně jsme vybíraví. Když však zaměříme svou pozornost jen na jednu konkrétní věc, úroveň našeho soustředění se zvýší (a spolu s ní se posílí i schopnost pamatovat si, co jsme dělali dříve). Cítíme se méně vyčerpaní.
Nesoustředění lidé těžce přemýšlí, což znamená, že mají i ztíženou možnost myslet samostatně nebo se rychle rozhodovat. Možná se z nich mohou stát dobré ovce, nikdy se však nemohou stát vynikajícími vůdčími lidmi.
Delší pracovní doba = nižší produktivita
Produktivita není lineární veličinou. Po více jak 4 až 6 hodinách intenzivní práce jsme unavení a začínáme dělat chyby. Potřebujeme tedy čas navíc, abychom dali do pořádku chaos, který jsme natropili.
Jedním z největších omylů dnešní doby je tvrzení, že práce přes noc značí heroismus, nebo že práce přesčas je výrazem obětavosti.
Potíž není v tom, že kvůli únavě nemůžeme pracovat dál. Můžeme. Vyčerpání a roztržitost však mají na svědomí tunelové vidění. Rada pro bezpečné nakládání s chemickými látkami zní následovně: „Pro člověka postiženého únavou je příznačná strnulost myšlení, obtížnější reakce na měnící se nebo abnormální okolnosti a zhoršené uvažování.“ Když jsme unavení a dezorientovaní, přejeme si, aby problémy byly pryč – a je nám jedno, jak se to stane, protože postrádáme schopnost analyzovat je nebo řešit. Snažíme se jenom nějak přežít den.
Práce trvající jedenáct a více hodin denně přinejmenším zdvojnásobuje riziko deprese. Lidé, kteří byli v zápřahu pětapadesát hodin týdně, či ještě déle, trpěli ve středním věku úbytkem duševních schopností. Měli horší slovní zásobu, zpomalené myšlení, potíže se zpracováním informací, s řešením problémů a s kreativitou, pomalejší reakce. Zhoršení kognitivních schopností mívá za následek předčasnou demenci. Únava je na vině téměř každé průmyslové nehody. Spánková deprivace problém ještě zhoršuje – náš mozek potřebuje sedm až osm hodin kvalitního spánku.
Jak pomoci sám sobě?
Bdělá mysl
Když spíme, naše mozky jsou zaneprázdněné konsolidací, tříděním a revizí nedávných vzpomínek a zkušeností – a to přináší neotřelé postřehy. Spánek podle vědců stimuluje nápaditost. Restrukturalizace informací, která se odehrává ve spánku, umožňuje vidět to,, co by nám mohlo častokrát uniknout.
Nesoustředěnost a únava hluboce paralyzují naši schopnost přemítat o rozhodnutích a přehodnocovat je. Jen odpočaté a následně i koncentrované mozky mohou být produktivní a odolné. Čas je na naší straně, když víme, jak s ním nakládat.
Tichý čas
Vytvořte si část pracovního dne, během něhož budete pracovat o samotě a nikdo vás nebude vyrušovat. Když si 2 až 3 dny v týdnu vyhradíte dopoledne pro tichou práci, tak se vaše efektivita razantně zvýší. Ukázalo se, že vědomí, že se dostává času pro soustředění, umožnilo každému, aby byl po zbytek pracovní doby vstřícnější. Lidé touží mít dost času, aby se mohli zaměřit na své nejdůležitější úkoly a být schopni naučit se svůj čas efektivně využívat. Nepřerušované periody intenzivní práce se střídají s krátkými přestávkami. Skupina, která během zmiňovaného experimentu aplikovala tuto metodu, vynikala nad ostatními týmy tím, že odváděla více práce za méně času, její členové chodili domů dříve a méně se stresovali. Vytvořit podmínky, v nichž lze odvést tu nejlepší práci co možná nejsnadněji, je úkolem vedoucího každé skupiny jakékoliv velikosti.
Přestávka znamená kreativitu
Lidé věnují během dne minimální čas relaxaci a myšlení. Jakmile jsou k tomu vybídnuti, nedokáží toho využít. Kreativita vzrůstá spolu s přestávkou a jednoduchou činností. Jednou z nejjednodušších, nejlacinějších a nejefektivnějších činností je přitom chůze. Fyzická námaha všeobecně podněcuje myšlení a chůze obzvlášť zvyšuje náš kreativní potenciál asi o 60 %.
Když dojde na čas, většina organizací dokáže velice dobře měřit jeho množství, ale nedokáže poměřovat jeho kvalitu. Odejít včas z práce může být nicméně naším největším přínosem k jejímu zdárnému dokončení.
Aktivní pozornost
Určete si čas, kdy budete vyřizovat e-maily, sociální sítě, schůzky a plánujte si je na část dne, kdy máte méně energie. Zaměřte se na jednu věc a tu čiňte po určitou dobu – například v rozmezí 20 až 45 minut s tím, že si pak dáte pauzu 5 až 10 minut. Přestávku strávíte něčím jiným než prací. Třeba chůzí na čerstvém vzduchu, rozhovorem, meditací. Nedovolte neustálým poplašným signálům, které přicházejí ve formě notifikací, aby vás vyrušovaly.
Všímavost
Čím více nástrojů usiluje o vaši pozornost, tím těžší bude se upřeně soustředit na něco důležitého. Získejte zpět kontrolu nad svým časem a pozorností. Pokud se vaše mysl zatoulá, přiveďte ji zpět k činnosti. Všímejte si toho, čemu věnujete pozornost a jak dlouho. Opusťte každodenní vřavu a nadechněte se, zavřete oči a jen si na 10 minut odpočiňte.
Sociální sítě a mobil jsou kamarádi, které čas od času taky nepotřebujete vidět. Dokážou vám pomoci, ale představte si kamaráda, který vás neustále vyrušuje, mudruje a říká drby z vašeho okolí. Bylo by vám to příjemné? Asi byste dlouho s takovým kamarádem nevydrželi. Proto i kamarádovi v podobě mobilu a sociálních sítí dejte během dne odpočinek.
„Sledování telefonu je jako smrkání, není na tom nic špatného, ale nikdo se na to nechce dívat.“
Matěj Krejčí, autor knihy Digidetox
